Klub Netradičních Sportů a Turistiky

SAMOTA

Bydlení v podnájmu - Březina

Bydlení v chaloupce bez tekoucí vody a s topením v petrách bylo sice levné, ale poněkud ...problematické. Ovšem romantika stála za to - v lesích okolo se dala užít spousta srandy. A pak stavební spoření začalo vypadat nadějně a tak jsme začínali pokukovat po domku, který by se nám líbil a začínali vymýšlet blbosti. Tedy v tom podnájmu byl chlívek...a já na mateřské...a tak mi začalo hlavou vrtat, jestli by se tam nevešel nějaký nenáročný koník...třeba huculek...
Martin nebyl proti a tak jsme začali obrážet inzeráty. Jenže huculci byli většinou u soukromníků a ti za ně chtěli jednak nekřesťanské peníze, ale hlavně - byli to většinou buď totální chcípáci nebo pěkné ludry. Kopyta nad hlavou z poslední návštěvy nějak začínala nahlodávat moje přesvědčení o vhodné volbě plemene - potřebovala jsem pro sebe spolehlivé zvíře - aby se nesnažilo mne pořád přizabít a pro Martina (začátečník) bylo třeba profesora.
A pak jsem zahlídla inzerát na drobnějšího plňáska, kterého prodával nějaký podnikatel. Koník stál v normální jezdecké stáji a to mi dávalo předpoklad, že bude slušně vychovaný. A byl. Voltér. Rozumné oko, nechal se sebou ochotně manipulovat, citlivý tmavý hnědáček...prý párkrát někoho odložil po cestě domů...no stane se.
Trochu mne trápilo pomyšlení, co řekne na ten chlívek...byl menší a hlavně nižší než běžný box. Ale pak jsme si řekli, že snad už brzo najdeme vhodný domek a bude to. Takľe jsem na koníkovi vyrazila po kopytě do jeho nového domova. Po cestě splnil mé očekávání, byl to normální hodný, citlivý a nezáludný koník a závody po poli jsem si hodlala odpustit. Nevěřil svým očím, kdyľ jsem ho vedla do jeho chlívku. Ale myslím, že pochopil, že je doma. Vždycky vykazoval velikou míru empatie a přesně rozlišoval, kdy může dělat plnokrevné opičky a kdy se něco děje - v tu chvíli se stával telepatickým partnerem, krerý chápe situaci beze slov a řeší ji.
Moc se osvědčil při výuce Martina - žádnou jízdárnu ani rovný plac jsme neměli a tak prostě nasedl a odjel. Po 50 m už cválal (nechtě a z kopce). Nicméně se vrátili spolu a Martin vždy říkal, že Bobísek ví, jak rychle může jet. I mne vozil s rostoucím bříškem zodpovědně a stal se pro nás členem rodiny.
01VitejNovyRoku.jpg
01VitejNovyRoku.jpg
02NarocneZimniSporty.jpg
02NarocneZimniSporty.jpg
03TohleMeBavi.jpg
03TohleMeBavi.jpg
04sRidicemToNemaChybu.jpg
04sRidicemToNemaChybu.jpg
10KunvPodnajmu.jpg
10KunvPodnajmu.jpg
11KunVpodnajmu.jpg
11KunVpodnajmu.jpg
12TrochuStisnene.jpg
12TrochuStisnene.jpg
13KoukaZchlivku.jpg
13KoukaZchlivku.jpg
14JedemeNaVylet.jpg
14JedemeNaVylet.jpg
15PoHnusnemAsfalte.jpg
15PoHnusnemAsfalte.jpg
16KrasnouPrirodou.jpg
16KrasnouPrirodou.jpg
17ZahradniIdilka.jpg
17ZahradniIdilka.jpg
18NapustitVodu.jpg
18NapustitVodu.jpg
19JakpakChutna.jpg
19JakpakChutna.jpg
20NezerBudemSeFotit.jpg
20NezerBudemSeFotit.jpg
21RekniSyyyr.jpg
21RekniSyyyr.jpg
22RodinnyDopravniProstredek.jpg
22RodinnyDopravniProstredek.jpg
25UcimeSeCvalat.jpg
25UcimeSeCvalat.jpg
26JdeNamTo.jpg
26JdeNamTo.jpg
27NoTochuSeSklebi.jpg
27NoTochuSeSklebi.jpg
28AleDomuNasDoveze.jpg
28AleDomuNasDoveze.jpg
30AzDoChodbyVleze.jpg
30AzDoChodbyVleze.jpg
31aSelByAzDoKuchyne.jpg
31aSelByAzDoKuchyne.jpg


Hela Levíčková, 30.4.2009, levicek@mushing.cz