SAMOTA

Závody psích spřežení - Děčínský Sněžník

Tyhle závody byly mistrovstvím republiky a na nás hluboce působila profesionální organizace i setkání se špičkovými závodníky. Martin zase vyrážel se čtverkou grázlíků, která která mu zpestřovala jízdu nečekanými překvaními (třeba při průjezdu skůtru). Náhodou jsem zde nafotila i Mikiho a jeho leadra Dicka, který pak zakotvil u nás a v dalších sezónách vyškolil Martinova vlastního leadra Rufa. Dick byl pravý alaskán, dříč tělem i duší. Když za pár let už nestačil tempu závodního týmu, jezdil tréninky a školil omladinu. Svou poslední jízdu odpracoval jako vždycky, při cestě domů ve vleku navždy usnul...Patřil ke psům, na které srdce mushera nikdy nezapomene...

Poprvé tu startoval i náš "objev" - Michal Chovanec s alaskánem Danečkem. A vůbec si nevedl špatně :)

A na mne zbyl zase jen foťák...

P.S. - Jak jsem Michala "objevila":
Bylo to na koňském táboře v létě - tábor byl zastrčený v lese pár kilometrů od silnice. Jedno z aut návštěvníků odjelo a cosi zapomnělo - bylo třeba je zastavit a vrátit. Michal vyrazil jako rychlý běžec na stíhací běh. Já raděj popadla ohlávku, vytáhla Boba ze stáje a vyskočila na něj. Vyrazili jsme cvalem a já myslela, že Michala předběhnu už na první louce... Jaké bylo mé překvapení, když jsme přejeli první a druhou louku, cválali svižně lesem a Michal nikde. Auto jsme dohonili skoro zároveň až před silnicí... Tohle by byl dobrý člověk na canicross... Slovo dalo slovo a za pár měsíců si Michal už bral Danečka a závodil.