SAMOTA

Bernartice - podzim, Foto Levíčci

Příjemné v podstatě klubové závody Beskydského musher klubu v lokalitě, kde "největší kopec je krtinec".
Sqělí pořadatelé a atmosféra. Originální ceny :-)

Záměr: trénink. Na mid 12 km psi ještě nemají, tak pojedou sprint, ale tak, aby každý pes jel dvakrát (v jednom dni). Máme k dispozici 17 + 2 psy, 3 kola, tříkolku, čtyřkolku, 5 jezdců a jednoho pomocníka. Namýšlím to na 12 startů. To bude legrace.
V sobotu ráno vyjíždíme a... džíp nejede. Bafá, kouří a netáhne. V prvním kopečku zůstáváme viset. Couváme, odpojujeme vlek a vyrážíme hledat pomoc. Do kopce musím pomáhat džíp tlačit(!) - už mám odsportováno. Probuzený mechanik mění svíčky a neví co dál. Džíp vypadá, že jede. S nepříjemným pocitem Damoklova meče nad hlavou vyrážíme (o 2 hodiny později). Je jasné, že prezentaci nestihneme. V Brně nabíráme zmrzlou Janu Tomáškovou s výmarákem Cedricem. Přijíždíme půl hodiny před startem. Na startovce jsme všichni dohromady. Pořadatelé jsou skvělí a vychází nám vstříct. Trať je tadiční ovál o po rovných lokách, kde největší kopec je krtinec.
Starosti mi trochu dělá navádění - je to alepoň 500 m - to se pěkně proběhneme. Ale je sucho, cesty jsou pěkné, nějak to půjde. Pár minut před startem dorážím zpět k vleku a začínám vyhánět naše první startující...Martínek a Fanda Vaške Bkj, Jana SC2, vzápětí Martin B - ztrácí nervy - kdo ho odvede (je to asi 500 m)...uff už jsou pryč, teď já C - někdo mi snad pomůže...(pomohli - díky!). Ohařka Blacky nasadí tempo, starý alaskán Bedřich se snaží držet krok, dvě alaskánky vzadu jen sekundují. Hned za první zatáčkou je problém - závodnice nemůže nastoupit na tříkolku - psi škubnou v ten kritický moment, kdy překračuje kolo...zastavuji, že jí podržím psy. Mezitím dobíhá pomoc od startu. Mohu jet dál. Trať krásně ubíhá, pejsci cválají, ke konci už pomaleji, ale pořád ve cvalu...mám radost. Po dojezdu vychystat další týmy - Fanda na C - bere Martinovy psy, Jana vyráží na CC se Cedrickem, já zapřahám ťapálky do šestky. Jako zátěž beru Peťu Zdráhala s ohařkou Piky na vyzkoušení. Piky je zmatená, ohlíží se a netáhne, ťapálci ťapou. To bude dlouhé...nekonečné. Alespoň si s Petrem povídáme. A znova - vychystat se na Sc2, Janu na C a fičíme. Jsme už úplně poslední. Blacky pracuje dobře i druhé kolo. Bedřich jde jako vždy. Do cíle se pokouším odrážet - jedeme totiž na dětském kole se zamčeným řetězem.
Martin vyráží ještě na trénink s těmi, kterí nejeli dvakrát a na vyhlídkovou jízdu si bere pana startéra. myslím, že se mu to líbilo. Uff, konečně je čas na polévku, pak nakrmit pejsky a šup zase do bufetu a pak na kutě do vleku se psím podlažním topením.

Druhý den už probíhá v poklidu, stíhám fotit mid a už nám to začíná. Dělám s Martínkem obchodní smlouvu - snad ho to vyhecuje a také něco nafotí (ten digitál je totiž jeho)...Odsýpá to pěkně, se čtyřkou dojíždím miďáky, to se mi to předjíždí, když mám za sebou jen 5 km a oni 12!
Až v poslední skupině - problém - tříkolka má prázdné kolo, Fanda nemá na čem jet čtyřku. A kolem nikde nikdo. Vbíhám do bufetu, tam jsou je Rzidcí, tak je prosím o čtyřkolku (mají takovou krásnou, zahraniční se spoustou užitečných hejblátek). Nějak se nezmůžou na protest a tak honem přehazujeme lajny a Fanda odjíždí. Stejně se tím propadá na 4. místo. Ale vrací se v pořádku a tak s velikými díky vracíme ten zázračný stroj majitelům. A ještě jednou děkujeme!
Chystáme se na dětskou kategorii, Martínek chce Blacky. No to jsem zvědavá! Nakonec jsou dva a domlouvají se, že poběží. Třetí závodník je Hubnerovo dítko se speciální musherskou motorkou.
Jako bych toho ještě neměla dost, beru Blacky na Bkj (poprvé sama). Do startu mě musí Martin dovést, Blacky dělá blbosti, ale na startu jí to klapne a fičí. A já jí vůbec nestačím - já na kole při tréninku vůbec nešlapu a tak po 2 min už nemůžu. Ale ona hrabe dál a já mám obrovskou radost. Před rokem, když jsme si jí dovezli, vypadala, že nikdy nebude tahat.
A je tu vyhlášení. Mezi cenami dominují slepice pro pejsky, plácačky pro mushery, postroje a obojky. A tak Honzovi Valů a jeho pomocníkům moc děkujeme a těšíme se zase v prosinci, ať už na saních nebo na kolečkách.