SAMOTA

Ledovka - den 1

Začíná se ve čtvrtek prologem ve Vrchlabí na letišti. Pořadatelé vyjedou asi 10 km trať, kterou označí loučemi. Super. Vyjíždí musher se všemi psy a nalehko. Běžkař může odpočívat (tedy aspoň musí pomoci dopravit nadržené desítky ke startu a zpět). Martin to proletí ve třetím nejrychlejším čase a moc si pochvaluje svezení. Fotit se moc nedá.

V pátek ráno nastává horrorové dobalování, všechny věci se nějak nechtějí vézt do vaku. Hromadný start na letišti jsme tentokrát poprvé nezmeškali, je to úžasné, akorát se v tom fofru bojím fotit a raděj si hlídám běžky. Stoupáme nahoru a pořadí smeček se ustaluje. Poprvé vyjíždíme nahoru, je nádherné počasí, jen mrazivý vítr ostře fouká. Tváře omrzají. Psi skloní hlavu a všichni zabíráme, abychom se dostali do závětří.

Už nevím, kudy jsme se motali, bylo to kolem 60 km. V posledním stoupání jsem ztratila pérko od běžkového vázání, tak dojíždíme oba na saních. Klesáme někam za 10. místo. Na bivaku už je živo, fascinuje mne fotograf Kubeček, který pobíhá na sněžnicích kolem a loví záběry. Pak relaxuje... My napřed obstaráme pejsky - dečky, bašta, stak-out, Martin zatím staví stan. A hurá do hospody doplnit tekutiny. Všichni jsou utahaní tak různě odpočívají - prý 10 min a dost :-) . Přichází můj zachránce Ivan Kobr a nese mi běžky i s botama (sehnat pérko do staré 75 je totiž nemožné). Tisíceré díky!!