SAMOTA

Megi

Štěňata Megi x Ruf Nikdo se nepřiznal, že nechal Megi (vnučka Penty, otec Gas), aby si "užívala". Na podzim však ztloustla a ejhle, byla tu štěňátka. Podle odznaků byl jako šťastný otec identifikován alaskán Ruf (vnuk Chilliho), Martinův dlouholetý leader. Doma jsme si nemohli nechat žádné. V mushingu se objeví patrně jen Yetti - Lenka Bahulíková si přijela pro vánoční dáreček pro dcerku. Původně si měla odvézt Smokyho, nejmenšího pejska s ušmudlanou lysinkou. Při prohlídce štěňat si ale okamžitě vybrala černého psa, který byl dvojnásobný, s robustní hlavou a nejspíš stejně robustní povahou :)
Fenka se po letech objevila pod jménem Chilli u Mirka Kužely a on na ní postavil svoji smečku.

V souvislosti s Yettim si tady dovoluji uveřejnit příspěvek Lenky do diskuse na mushingu, protože jinak by tam časem zcela zapadal a to by byla škoda:

Bacha na vozíky! , LenkaB, 19.2.2005 Původně jsem se nechtěla přiznat, ale usoudila jsem, že když se budu kát a sypat si popel na hlavu, tak to může být pro někoho varování a poučení.
Po cestě na Českou Kanadu se mi na dálnici otevřel vozík a v 90 km/hod jsem vyklopila štěně na dálnici. Ujeli jsme nějakých 5 km, než se kamionu co jel za náma a řidič to viděl, podařilo předjet a zastavit nás. Co teď, otočit se neotočíš, tak sprint po krajnici zpátky, v mlze nebylo vidět, za sebou řvoucí Andulu (Yetti je její pes), horor. Celou cestu jsem se modlila, ať ho najdu, třeba rozmašírovanýho v příkopu, ale najdu. Představa, že jsem nechala zraněný štěně někde tři dni chcípat v křoví u dálnice by mě asi pronásledovala hezky dlouho. Nebudu vás napínat, po pěti kilometrech běhu jsme objevily "Jetíka" jak zcela nezraněn bere dráhu přes pole k nejbližší vsi. Nechápu, jak to přežil, ale opravdu ani při různém prohmatávání a natahování nejevil známky, že by ho něco bolelo. Jenom se lehce divil kam jsme se mu ztratili a bylo vidět, že je rád, že nás zase vidí. Snad to na něm nenechalo ani psychické následky, pouze se bojí vyskočit z vozíku, asi má chudák strach, že to bude pokaždé takové tvrdé přistání. Větší následky to nechalo asi na mě, ty nervy bych nikomu nepřála.
Takže poučení z toho plyne: 3x než se rozjedu zkontrolovat všechny boxy, jestli jsou pořádně zavřený!!!!!!!! My jsme měli zavřeno na šroubek a cestou se uklepala matka (to byla ale blbost, co?)
Nejhorší je, že celou sezonu v tom boxu vozíme věci a nic a v momentě kdy tam dám psa, tak průser....
Jinak abych ten horor trochu odlehčila: Kupujte psy od Levíčků, přežijou všechno!

Nešněra Jiří, 19.2.2005 Lenko, spíše než kontrolovat před odjezdem uzavření (samozřejmě to dělej) je problém v otvírání všech různých zástrček na vleku při jízdě. Zásadně doporučuji používat pojistky ve formě karabin případně překlopení pojistné tyče na všechna vrátka. To co jsi zažila Ty se stalo už mnoha jiným mašerům. Pojistky, pojistky, pojistky.