Ranní výtah skútrem jsme dalece prošvihli, nemohli jsme se vymotat z domu a cesta taky chvilku trvá. Tak až odpoledne vyrážíme po svých z Černého dolu vzhůru. Máme štěstí, potkáváme skútr jedoucí dolů a Martin si s Martinem (ze skútru) dojednává výtah. Tentokrát si užije on - má skialpy. Dorážíme na Tetřeví skoro za tmy a tak akorát sledujeme zábavu musherů. Nevypadají moc použitě. Jen v Čepkovic týmu došlo ke změně - důvodem jsou zlomená žebra - po pádu do šachty v setmělé sauně. Takže za běžkaře je pasována Tereza.
Děláme závodníkům chutě - my na rozdíl od nich baštit na chatě můžeme - a Barča si vysloužila pohár a bramboráčky (Martin i s foťákem zatím staví stan :-)). No ale na důkladné rozšoupnutí jsme slabí, ceny tu jsou vysokohorské. Pivko, jež je povoleným chlebem závodníků, příjde na 30 Kč, tak už začínám chápat, proč se mi hned po příchodu vrhl Juraj na kofolu. :-) Zdá se, že i šlehačka v kafíčku je povolená. Zato Chlumák provovokuje s ďábelskými topinkami - a to už není sranda. Miki nakonec odolává pokušení.
