Zahájení + 1.etapa 333 km
Mimo obvyklé péče o psy vyrážíme na krátký trénink, pejsci nemají
na sněhu naběháno mimo Janoviček nic, chceme je také trošku zpřevodovat
"do síly". Trošku se dohadujeme, jak to udělat, venčení osmičky
v neznámém terénu není zas až tak jednoduché, já říkám po částech,
Martin zas - ve dvou. Chlap vyhrává. Jsem odsouzena ke stání na sanici za ním
a vyrážíme přes dolní parkoviště na výlet. Ukazuje se zásadní rozdíl
mezi Martinovým a mým týmem - jeho AH jedou jak tank, pomalu a urvou všechno.
Moje směska kachniček, kříženců a vysloužilců je rychlejší, ale měkčí
a do kopce o poznání slabší.
Kristýna i parkoviště se rychle plní a my jsme moc zvědaví na noční
etapu. Po nezbytných projevech včetně sponzorské přednášky o ohleduplnosti a
konzistenci psích hovínek napjatě očekáváme spřežení. Pořadatelé jim
připravili hezké esíčko s vjezdem na mostek. "Praví longaři"
jsou ovšem borci. Sumec sice vyjel falešnou stopu přes lyžařskou školku,
ale všechno se zvládá. Měsíček se schoval za mraky, tak už jim tolik nezávidím.
Vtipkujeme o tom, zda nejpomalejší stihnou zítřejší
start, Miki si chystá výbavu a jdeme chrupkat s tím, že se pár bláznů zatím
trmácí po nočních horách. Však na nás taky dojde...
