SAMOTA

Strážné - Vetamix trail

Pak přišla sobota a cesta s výstrojí na bivak. Nabalila jsem všechno a rázem jsme byli na "šediváčkové" hmotnosti saní. A bylo po rychlosti. Nacválané kachničky se zátěží nešly a nešly, nejvíc nás potrápil šikmý travers do kopce. Málem jsme odjeli do údolí. Chtěla jsem mít na bivaku foťák a tak jsem vezla Nikona. Byl velice neskladný a trnula jsem, že mi někde ze saní vycestuje a pokutálí se až někam dolů... Pokoušela jsem se zachytit tu noční nádheru kolem, ale dvouvteřinové expozice mi ze saní moc nešly :) Naštěstí cesta na Kolínskou nebyla až tak dlouhá. Než jsem natáhla stake-out, stihl Narvik přehryzat lajny, naštěstí jsem měla tým uchycen i z druhé strany. Po večeři jsem kachničky jsem nacpala do stanu a za chvíli bylo ráno.

---

Pátek večer (40 obr.)

Sobota večer (29 obr.)

Neděle ráno (25 obr.)

---

V neděli ráno jsme vyjížděli ještě s čelovkami, ale světla rychle přibývalo. Před výjezdem na Bufet se ranní mlha roztrhla a mohli jsme obdivovat tu azurovou nádheru. Sluníčko nás provázelo až dolů do Strážného.

Zbyly krásné zážitky na jízdu s týmem s měsícem nad hlavou, se světly měst pod sebou, mezi chatami, které ještě svítily jak vánoční stromečky, na překvapivá míjení leadrů v protisměru ve tmě, na kopání záhrabu mezi stromy, i na posezení v hospůdce okořeněné tou správnou musherskou latinou (zvláště v Chlumově podání stojí za to :))

Všem klukům, kteří se na pořádání tohohle perfektního závodu podíleli patří obrovský dík, doufám že i sponzoři vydrží (koukněte se na nabídku Vetamixu - vozí solidní masíčko za ceny, které jsou dostupné i musherům s velkými smečkami, kteří korunku několikrát obrátí, než ji utratí :)) HelaL

---