SAMOTA

Šediváčkův long - Středa: z trati

Po průjezdu přes Deštné vyrážíme na Bunkrovku a docela se potíme. Vůbec to nejede, sníh připomíná písek. Tobogán je zapadán stromy a tak se vezeme skjoringovou trasou přímo na Masaryčku. Funí tam fantasticky. Předjíždím šestku alaskánů Uwe Bruchmanna, který má problémy s navátými jazyky a koupe se ve sněhu. Že by nebyl na tohle zvyklý? A teď dolů do Polska. Zvědavě si prohlížím úsek za první silnicí - je tu pěkný výběh v nepřehledném úseku lesa. Když se sápu vzhůru, dochází mi, že jsem na obousměrném úseku trati a představuji si, jaké bude míjení v tomto místě. Pak přichází perlička - velmi ostrý sešup dolů. Raděj ani nepřemýšlím, jak po cestě zpět dostanu kachničky nahoru. Pak se ale cesta narovnává a stává se z ní dálnice, perfektně upravená rolbou. Jede to tu daleko lépe než na Bunkrovce a kilometry rychle ubíhají. Bohužel dojíždím Martina a to značí problémy :). Ale jelikož se cesta zvedá, alaskáni zabírají a mizí nám z očí. Kachničky jsou unavené, Narvika nakládám a kousek vezu. Naštěstí mu odpočinek vrací sílu a tak dokončujeme jednosměrný okruh a jsme zpět na obousměrném úseku. A tady je živo. Ale je vidět, že spousta týmu se už na Vetamixu a Sněžníku otrkala a připomenula si zásady míjení, jen někteří musheři vybíhají a lapají své neukázněnce. A za chvíli je tu ten Kopec. Kopec s velkým K, neboť ten si tedy budu pamatovat. Mám podezření, že Polákům na pláni rolba zapadla a tak to střihli rovnou dolů. Nebo mají smysl pro humor. Moje kachničky jsou jiného názoru a v kopci stojí a netáhnou. Za mnou týmy, proti mě týmy, ufff, kachničky, zaberte... No funím ještě půl hodiny, ale když se mě Poláci vyptávají, jak se mi líbila trať, tvrdím že super, ...jen ten Kopec.. a pak stoupání na Masaryčku serpentinami stále v obousměrném provozu. Ale tohle stoupání se dá udýchat. A jsme z lesa venku a musíme se ještě vydrápat až nahoru, neboť zrovna tam je hraniční přechod. Podezřívám celníky, že se chtějí kochat tím, jak funíme, když už tu kvůli nám musí trčet. No a pak jedeme dále směrem na Pěticestí a domů. Celkem 69 km. Ultralongaři 89 km. Byli jsme na trati pře pět hodin. Někteří závodníci i devět. Hlídky musí být naprosto omrzlé. Moje kachničky jsou hodně unavené. Závěrečný sešup sjezdovkou jim asi moc neprospěl, protože dvě silné fenky kulhají. Zítra pojedu jen s šesti. No bylo to opravdu hodně těžké.