SAMOTA

Ledová jízda - Pátek: Trať

Petr na čas dorazil a vystartovali jsme na čas :) Jenže hned za startem jsem jaksi zapomněla dát povel k odbočení ze silnice (jeli jsme tam už včera, tak se předpokládalo, že to bude jasné) A tak si Petr hned na začátku vyzkoušel obracení desítky. Šlo to. V mlze jsme u Hoffmanových boud přejeli silnici a stoupali nahoru, pak úbočím Černé hory ke Kolínské, pak Mír, pak po Horské silnici dlouhým mírným sjezdem dolů až skoro nad Strážné, kde nás zase čekalo to příšerné stoupání skoro až na Lišku. Bufet jsme vynechávali, odbočovali jsme po Desítce a nakonec zas na Kolínskou a domů. Nejsem rodák z Krkonoš, tak mi případné nesrovnalosti v topologii snad odpustíte. Michal Čepek mi ale k některým obrázkům řekl jejich názvy, tak to by mohlo sedět.

Mlha nás provázela téměř celou cestu a jeli jsme pořád sami, pátá příčka nám sedla. Nakonec jsme dojeli jen dvojku Burda-Janko, kteří se šestkou haskounů jeli turistickou variantu. Chytla jsem asi ve čtvrtek nějakého vira, protože mě příšerně bolela hlava, sníh moc nedržel a špatně se v něm odráželo. Ale Petr si nestěžoval a makal. Myslím, že se mu nejvíc líbil ten závěrečný sešup do Bolkova :) Mě se líbil moc, protože všichni pejsci stíhali a jeli s chutí. Po téhle první etapě jsme ztráceli půl hodinky na prvního Radka Havrdu a 7 minut na čtvrtého Jeryho před námi.

Po dojezdu jsem vzala ještě vzala ven ostatní pejsky (pětku) na trať prologu a když jsem to všechno obstarala, měla jsem toho fakt dost a tak toho ze společenské části moc nevím. Akorát že čepovat dvanáctku utahaným musherkám by se mělo zakázat. :) Mou oblíbenou kombinací se stal půllitr čaje a třetinka piva.