Moravský Krumlov - závody spřežení
K soutěžím military (všestrannosti) jsem se již dostala, kdysi jsem jezdila v tréninku military koně DeBoa Petra Plundráka. Vždycky jsem tuhle disciplínu považovala za "královskou", neboť prověřuje všechny klíčové koňské i jezdcovy vlastnosti - ovladatelnost a chody ve drezůře, vytrvalost a schopnost překonávat těžké překážky v terénní zkoušce a třetí den pak ochotu koně respektovat po nesmírně náročném výkonu i shoditelné parkurové překážky. Někde v archivu mám i dech beroucí fotky z CCIO Bialy Bor (snad je někdy oskenuju...). Na závody spřežení jsem se však nikdy nedostala. Až teď. A byla jsem hooodně překvapena, jak dramatické to může být.
Vybrala jsem si sobotu, den maratonu. Pro laiky se pokusím popsat princip (odborníci prominou, pokud budu nepřesná):
Koníci napřed absolvují "maraton" - určenou trať po cestách, silnicích v určeném čase (hlavně klusem). Pak přijedou do prostoru, kde jsou překážky. Překážka je zdánlivě nepochopitelný útvar plný různých ráhen, ohrad, kůlů, kterým se spřežení proplétá naprosto nepochopitelným způsobem :) Některá místa jsou totiž průjezdy (označené písmeny - např. A vždy z obou stran ). Do průjezdu se musí závodník trefit (=projet nezi oběma "A") a je na něm, jakou trať zvolí - zda dlouhou a bezpečnou, nebo rychlou a těžkou. Průjezdů je v překážce několik. Např. A-E. Celá překážka je v uzavřené zóně. Počítá se čas pobytu spřežení v zóně - takže každý snaží k co nejdynamičtějšímu průjezdu. Posádka by neměla šlápnout na zem, když bryčka někde uvízne zašprajcovaná za kůl, snaží se napřed situaci vyřešit shora.
přitom překážky jsou často navrženy právě tak, aby to nebyla žádná sranda - v optimálních trasách jsou záludné kůly a podobně. Překážek bývá tak 6 a spřežení je absolvují v předepsaných časech postupně. A protože se na překážce měří čas, je kolem toho hodně pobízení - je to dost adrenalinové, i celá posádka se nadře při vyvažování, nakonec i na navigaci je to docela těžké.
Obdivovala jsem výkony koníků, zvlášť kladrubáci si mne získali, pod sedlem jsem nikdy jejich kvality neměla možnost ocenit, ale v těžké práci dávali 100 procent. Byla vidět jejich ochota a také obrovská trpělivost. V těch vypjatých situacích se také dobře daly sledovat přístupy jednotlivých závodníků - a jejich práce a vztah ke spřežení. Moc zajímavé.
V neděli jsem se na chvilinku přijela podívat i na parkur - tohle se mi oproti sobotnímu dramatu zdálo až příliš klidné. Ale naleštěné bryčky a předpisové úbory měly také svoji atmosféru.
Výsledky jsou na
webu ČJF.
Doufám, že se na takové závody budu moct podívat častěji, stojí to za to. A v Krumlově bylo moc hezky. Dík pořadatelům i závodníkům za tenhle zážitek.