Eduard u Jáchymova
Na Eduard to máme poctivých 5 hodin jízdy, ale závody v biatlonovém areálu rozhodně stojí za to.
Ten letošní provázely mírné rozepře - pořádající Krušnohorský klub vyhlásil, že díky nedostatečné sněhové pokrývce nedokáže zabezpečit midovou trať v předepsané délce pro MR a místo toho nabídl, že k midu udělá i sprint a ten že by mohl být v seriálu MR. Ale ouha. Trať na Eduardu je úúúžasná, velmi, velmi technická, rovný úsek tam skoro není. A tak se začaly vést polemiky, zda je trať vůbec vhodná pro otevřená sprintová spřežení, která jezdí kolem 30 km/hod. Situace byla nakonec vyřešena kompromisem - závod byl v seriálu MR čistokrevných, ale pro otevřené byl jen závodem II.třídy. Škoda. Myslím že přítomní otevření závodníci prokázali, že trať JE za přiměřených sněhových podmínek vhodná i pro rychlé sprintové týmy.
Další otázkou byl maximální počet psů v týmu - tohle se týkalo hlavně midových spřežení (MU). Po zážitcích z Janoviček byla i moje sebedůvěra docela nalomena a tak jsem skoro i přivítala omezení maximálního počtu psů na 8. V průběhu závodu se ale nakonec ukázalo, že by nebyl problém ani s většími týmy. Trať na Eduardu je prostě tratí - sice těžkou tratí s hromadou zatáček, ale rozhodně to není slalom mezi stromy. Leadři i díky dobrému značení věděli, kam mají jet, nebyly problému ani na mostku, ani při přejezdu silnice, Řepíkova zatáčka se jela v protisměru. Pro diváky a pomocníky bylo velmi zajímavé sledování projíždějících týmu přes stadion - trať měla totiž tvar osmičky a sprinteři před Řepíkovkou projížděli stadionem. Pravda, někteří psi si to chtěli namířit domů :). Midaři byli těsně před cílem odkloněni zas na sjezdovku a jeli téměř celou trať podruhé - tak bylo prostoru na pilování techniky jízdy v zatáčkách dosytosti :) a přes stadion projížděli 2x.
Bližší podrobnosti u jednotlivých oddílů....