SAMOTA

GENESIS TOUR

Závod, který se v podvědomí musherů zapsal jako Vetamix tour, získal na přelomu roku při nepotvrzení účasti původního sponzora nového partnera - Jirka Trnka - ASKINO - pružně a ochotně zareagoval na kritickou situaci a zastřešil cenami závod ve Strážném (Chicopee trail) i celou tour, která tak dostala název Genesis tour.
Polská část (Karpacz) je pod patronací Husquarny součástí Husquarna tour.

---

Pondělí (19 obr.)	Úterý trať (40 obr.)	Úterý večer (33 obr.)	Středa trať (59 obr.)
Středa vyhlášení (24 obr.)	Čtvrtek start (59 obr.)	Čtvrtek trať (30 obr.)	Pátek (31 obr.)
Sobota trať (31 obr.)	Sobota u cíle (45 obr.)	Sobota večer (81 obr.)	Neděle (62 obr.)

---

Den první: Neděle - noční etapa

Nedělní cesta za hustého sněžení trvala poněkud déle a tak jsme v neděli večer přijeli jen pár minut před startem noční etapy.
Martin měl letos roli Race Marshala (oba závody byly hlášeny do ESDRA cupu), ale mohl si mimo závod také zajet. Zmizel tedy za povinnostmi rozhodčího a svěřil mi přípravu obou týmů :)
Parkoviště ve Strážném už bylo zahlceno štěkotem startujících týmů, smečky vyjížděly po minutě nahoru směr Klecanda, pod Liškou doprava kolem Kolínské, za Tetřevkami na rejdišti otočka a domů.
Naše dva týmy byly připraveny v momentě, kdy se vracel první tým, ale vše se zvládlo a tak mě desítka unášela nocí nahoru proti mírnému sněžení. V protisměru jsme míjeli vracející se týmy a postupně jsme začali předjíždět ty pomalejší před námi. Zkušení profíci se míjeli bez problémů, nováčci koukali na ten neskutečný frmol, který tento noční závod představuje a pomalu si zvykali. Snad jen na Šediváčkovi je možno zažít tolik předjíždění, ale obousměrný provoz se dá učit málokde. A to vše dohromady v noci :)
Už mockrát se mi výcvik týmu z "Vetamixu" hodil v nepředvídané situaci.
Moje vedoucí fenka Holy ale bohužel zrovna hárala a tak mi připravovala pěkný test trpělivosti, když se zastavovala a nabízela míjeným krasavcům k radovánkám. Při opakovaném rozmotávání desítky jsem se celkem zahřívala. Velké rychlé týmy nás minuly ještě před Tetřevkami, potkávali jsme pak šestky a chlupáče. Bohužel při jednom míjení (dží) jsem přehlídla rozdvojku tratě (hó). Takže nepovedený come back a výsledkem desítka v jedné kouli s Holy, která se snažila zepředu zacouvat za jediným psem, který byl hned u saní :))))
Pěkně jsme zavazeli a někteří další musheři odbočili za mnou. Bylo veselo.
V okamžiku, kdy jsem měla konečně psi vyklapané jen na krčácích a začalo se mi rýsovat, jak rozplést hlavní lajnu, povolily kotvy. Naštěstí tým na krčácích neměl ten správný záběr a tak mě nevlekli daleko.
Roztroušené rukavice mi zachránil Ota Janko a po čtvrt hodince jsme mohli fičet dále – za stálého přesvědčování Holy, ať si nechá zajít chuť na rozpustilé radovánky jsme proti nepříjemnému sněhu dorazili domů k překvapenému Martinovi, který ani nepostřehl, kde mne předjel.
O půlnici byli naši čtyřnozí kamarádi nakrmeni a vyčuráni a my mohli usnout.

---