SAMOTA

Sprint a mid na Horníku 2009, seriál MČR, ESDRA cup

Závody psích spřežení na Třech Studních u Nového Města na Moravě se díky sněhové nadílce uskutečnily po několikaleté zimní přestávce.

---

Sobota - cíl (68 obr.)

Trať (54 obr.)

Neděle - Cíl (55 obr.)

Děti (20 obr.)

Vyhlášení výsledků (36 obr.)

---

Jirka Trnka přidal do svého strojového parku na úpravu tratí (skútr, válce...) i rolbičku, takže věčně nebyl k zastižení, protože řádil s rolbou na trati :)
Trať byla perfektně připravená se dvěma "pytli", takže umožňovala všechny 3 délky tratí (sprint 8,8km 12,5 km a 13,6 km), jak mají být na závodu v seriálu MR a ESDRA cupu být. Foukal ale vítr, místy sněžilo a tak se vyjeté koryto trati velmi brzy po průjezdu rolby plnilo čerstvým sněhem. Kdo dobře nenamazal, ten v čerstvém prašanu moc nejel. Midová trať obnášela 3 áčková kolečka, do dalšího kola se zatáčelo nad chatami, takže to bylo celkem bez problémů.
Ve Skj to bylo první den velmi natěsno, nakonec v neděli zabodovala Martina Štěpánková před Soňou a Ilonou, Dušan Erbs před Honzou Zimou a Tomášem Stejskalem, ve dvojkách Kateřina Laurencová před Pavlem Porubským a Ondrou Smejkalem, C - Sláva Pavlík a Milan Bohatý před Trnkovým tréninkovým týmem s Michalem Chovancem, v B kralovali Trnkové před Petrem Krupičkou mladším, A - suveréní Pavel Zvolský, pak natěsno já s Péťou Krupičkou st. Barvy čistokrevných ve sprintu hájil Martin Zapletal v C2 a v midu samojedi v MB2 - Pavel Lněnička a Petr Trávníček, Vanda Kmochová předváděla svoje čechohoráky v MB1. V MB sám Pavel Mazánek, v MU se pořadí rozložilo klasicky - Miki Mikolášek, Michal Merhaut a náš midový tým. V MSkj2 perfektní jízdou vyhrál -jak jinak- Jirka Suchý před Vítem Kolátorem.
Výsledky sprintu a výsledky midu.
Z našeho pohledu - Martin zajišťoval hlavního rozhodčího, pobíhal v cíli se čtečkou a přitom ještě fotil... no docela se činil :), já mu za to vyvenčila jeho midový tým a v mezičase odjela dva sprintíky. Protože v šestkách je v Česku neprůstřelná konkurence, přesunula jsem svoje černé koníčky do osmičky, přidala dvě menší sestřičky a trochu poškádlila Toma a Petra Krupičku. (V druhém kole už jsem myslela, že mě Péťa má :)), taky jsem se pěkně zapotila do Bednářova kopce :) Startovali jsme po minutách a trať vedená smyčkami po pláníh byla velmi kontaktní a umožňovala dost dobrý přehled o týmu před i za.
Na závěr - dík pro Jirku Trnku a jeho tým, díky Martinovi za celodenní vyčerpávající dřinu a dík všem závodníkům, kteří byli naprosto pohodoví.

---