SAMOTA

Husquarna tour: Jakuszyce 2010 - ESDRA cup

(Psáno pro časopis Psí sporty 2/2010)
První týden po Novém Roce je již tradičně vyhrazen osmidennímu etapovému závodu Border Rush. Letos ale zima přinesla do Krkonoš jen pár cm sněhu a tak pořadatel první části – GENESIS TOUR ve Strážném Pavel Pfeifer svou část závodu musel zrušit.
Polští pořadatelé s nadějí čekali na sněhovou nadílku, která by umožnila odjetí druhé půle závodu v Jakuszycích. Spolehli se na příznivou předpověď a risk se jim vyplatil.

---

Sobota

Sobota večer

Neděle

---

V pátek 7.ledna nás v běžeckém areálu na Sklarske Porebe pár kilometrů od Harrachova vítal Radek Ekwinski, hlavní organizátor. Moje role byla pracovní – závod v Evropském poháru vyžaduje rozhodčího (Race Marshala) a letos to zase padlo na mne.
Radek s pořadateli připravil a vytyčil v běžeckém areálu 15 km dlouhý okruh, který midové týmy měly v pátek večer a v sobotu dopoledne absolvovat 2x, v neděli už jen jednou. Možnost tréninku na jedno kolo měli i další závodníci v turistické kategorii.
S Radkem jsme na skútru projížděli naposled celý okruh vinoucí se po běžeckých tratích, stoupající k lomu na vrcholku a zakončený dlouhým sjezdem po široké magistrále. Značky byly pro noční etapu vybaveny reflexními proužky – svislý pro průběžný směr a podélný pro odbočování. Příjemná pozornost. Jedinou starost mi dělalo malé množství sněhu. Pár rolbou vyoraných kamínků v lese závodníci snadno přeběhnou, ale nízká vrstva sněhu nezajišťovala možnost bezpečného kotvení. Přišla tma a stále sněžilo, viditelnost byla max. na 15 metrů. Kvůli bezpečnosti jsem se rozhodla omezit maximální počty psů velkých spřežení ze 12 na max. 8 psů. Podmínky tak zůstaly pro všechny stejné a v sobotu za světla už závodníky žádné omezení nečekalo.
Start noční etapy je úchvatný zážitek, v očích psů se odráží světla čelovek, chlupaté siluety dokresluje vydechovaná pára. Týmy vyráží na trať s maximální chutí, každý pes noční etapu –jako vzpomínku na pravěký lov- doslova miluje. Zkušení leadři jen zrychlí, když se jim přes trail mihne zvířecí stín. Psi z trati neodbočí (většinou), znají svou roli. Musheři otírají sněhem olepené brýle nebo jen tak mhouří oči proti šlehajícím vločkám a pátrají pohledem po reflexkách na odbočkách, aby mohli včas dát leadrům povel k zatočení.
My stojíme na startu a vypouštíme jeden tým za druhým, sotva stíhám kontrolovat povinnou výbavu ... a najednou opuštěné parkoviště umlká – všichni jsou už na trati. Nejrychlejšímu bude trvat jen hodinu a čtvrt, než dorazí zpět po 30 km do cíle. První do cíle přijedou paradoxně turisté, kteří jedou poloviční délku.
Noční etapu zvládli všichni na jedničku, omezení počtu psů se vyplatilo.

V sobotu se závodníci mohli za světla podívat, kudy svištěli noční tmou. Velké týmy vyjížděly v plných počtech a předváděli impozantní sílu dvanáctek. Druhý den prověřil výdrž týmů – po noční třicítce a krátkém odpočinku byla na méně trénovaných týmech únava znát. Starty od nejpomalejších urychlily průběh a závodníky čekalo na trati hodně předjíždění.
Na trať vyjeli za dne i junioři – můj obdiv měl dvanáctiletý Jirka Strnad, který bravurně zvládl celý okruh na lyžích se dvojkou zkušených psů. Barča Levíčková (14 let) dovedla do cíle svou čtverku.
Nedělní patnáctka tvořila mírně zamlženou tečkou na těchto krásných tratích, které se teď pro psí spřežení na dva měsíce uzavřou.

Ve třídě do 12 psů si podle předpokladů nejlépe vedl Pavel Pfeifer před německým veteránem Karlem Habermanem a Pavlem Zvolským. Ve třídě do 6 psů zajel výborně polský Grzegorz Burzyński před naším Tomem Hübnerem a Michalem Merhautem. Nejrychlejší lyžař se dvěma psy byl Pavel Šarkovský před Jaroslavem Poploński a Pavlem Janovským. Nejlepší čistokrevná spřežení předvedli Richard Burda a Michael Hess. Celkem dokončilo závod 32 závodníků. Na vítěze čekaly od štědrého sponzora věcné i finanční ceny, v tombole se losovala i motorová pila, značku asi uhádnete :-).

Na startu mrzla, závodníkům záviděla a postřehy zapsala Hela Levíčková, fotila Kalina Stawnicka.

---