SAMOTA

Yellow Point - Sobota: trať

Pro změnu zase sněží. Vyrážíme v opačném pořadí - od nejpomalejšího. Zapřahám pro jistotu jen devět psů, ale hned po startu vidím, že je zle. Blacky zřejmě cítí, že je před ní pár chlupatých týmů, a nejde. Do kopce jde za sebe, ale hned pod Liškou ji musím naložit do vaku a dál si užívá vyhlídkovou jízdu. Formulky se zátěží okamžitě přepínají do mid-longového tempa. Pomalu se dostáváme přes pomalejší týmy. Fajfka se kolem nás mihne, pak Radek, Jirka Suchý... sněží pořád a utírání čočky nepomáhá.

Na Horské sinici dojíždím Radka Tyrolera, jeho tempo je velmi podobné, formulkám se při tak malém rozdílu rychlostí dopředu přes chlupatě vypadající tým moc nechce. Dvakrát zastavuji, nechce se mi nutit Radka k zastavení - a potřetí Radek říká - Nech je a buď v klidu... Formulky se po centimetrech s velkým váháním dostávají na úroveň Radkova týmu, dlouho jedou spolu v naprosté pohodě, tohle moc potřebují. Zbudovanou důvěru sice asi rozbije první chlupáč, který nás půjde ochutnat, ale to bude nejspíš až za rok, takže dík, tahto je třeba jako soli...

Foťák už je samá voda, z fotek jen mazanice, je tu cíl. Jsem zvědavá, jak hluboko jsem klesla.