Podle knihy - Pes to chápe jinak – John Fisher
Tuhle knížku považuji za klíčovou k pochopení pohledu na svět ze strany psa, za klíč k pochopení toho, jak pes chápe role ve smečce, podle jakých náznaků je rozeznává a jak se odpovědně snaží povinnostem v „psí“ roli dostát.
Lidská smečka má jiná pravidla, jiné signály a prostředky a proto – abychom mohli pochopit proč pes dělá určité věci - potřebujeme poznat psí úhel pohledu, potřebujeme myslet jako pes!
(kniha se v originále jmenuje Think Dog!)
KLíčovou roli hraje ve psí smečce stejně jako ve vlčí smečce "alfa" jedinec. Tento vůdce dbá na to, aby smečka fungovala, dbá na dodržování určitých práv a pořádků, má své povinnosti vůči smečce. Agresivní bývá jen tehdy, když je to potřeba (ohrožení jeho autority..)
Ve smíšené smečce se může stát, že
sami v dobré víře poskytneme psu VÍCE PRÁV práv, než mu přísluší, a on pak nabude dojmu, že ON JE ALFA – neboť
2. On žere první a co zbude (pokud zbude), je naše.
3. On může vyhrát všechny bojové a silové hry.
4. Denně vykazujeme podřízenost vůči jeho nadřazenému postavení.
5. Dovolujeme mu, aby chodil napřed úzkou stezkou, a nerušíme ho, když se kolem něj pohybujeme.
6. Vyhovíme jeho přáním vyjádřit náklonnost, ale akceptujeme jeho odmítnutí vyhovět našim požadavkům.
Pokud pes nabude na základě poskytnutých práv dojmu, že on je ten alfa,
začne plnit i ALFA POVINNOSTI:
1. Vést smečku. Proto táhne na vodítku.
2. Udržovat smečku pohromadě. Proto běhá hned dopředu a hned dozadu, když je z vodítka vypuštěn.
3. Chránit smečku. Proto je agresivní vůči ostatním psům, kteří vniknou do jeho teritoria, a děsí osoby, které holdují běhu pro zdraví v jeho teritoriu.
4. Dávat podnět k lovu. Obvykle si pak stěžujeme, že nám pes utíká.
5. Bránit svou noru, své obydlí. Proto je agresivní nebo neukázněný, přijde-li návštěva.
Pes, který se takto chová, nemusí být zlý, neposlušný nebo agresivní; je to prostě pes, který přijal zodpovědnost, kterou jsme mu nevědomky vložili na bedra.
NÁPRAVA psa, kterého jsme nevědomky posunuli do role alfa, není vůbec o síle, agresivitě či trestání, ale o jemném
POSUNU v právech, který psu signalizuje, kdo je tu alfa, kdo má alfa práva a kdo tedy bude mít k řešení i alfa povinnosti. Je třeba:
1. Zajistit, aby pes nespal na naší židli nebo v naší posteli, ale dali najevo, že my tam sedět můžeme. Vypadá to možná hloupě, ale je to účinné.
2. Připravovat jídlo pro psa v jeho přítomnosti a pak si sednout a sníst obložený chlebíček nebo nějaké jiné jídlo dřív, než mu dovolíme, aby se najedl on.
3. Zajistit, abychom všechny hry řídili my – přinášení, honění se za pamlskem atd., ale vyhnout se všem silovým hrám.
4. Zajistit, abychom my byli na horním schodě a pes přicházel k nám, nebo psu zabránit v příchodu k místu přede dveřmi (k lidskému doupěti). Nejsnadnější způsob je dát tam ohrádku, která se používá pro malé děti.
5. Přibouchnout mu dveře před nosem, když se snaží proklouznout, jakmile se objeví malá štěrbina (pozor, abyste mu neskřípli nos). Tak se rychle naučí držet zpátky.
6. Donutit psa, aby uhnul on nám, a ne my jemu, když se pohybujeme po domácnosti.
(tolik citáty z knihy - barevně)
V praktické aplikaci k posílení mé alfa role to může vypadat třeba takto:
1. pes nesmí do mé postele, ale já vlezu občas do jeho boudy.
2. když servíruji misku se žrádlem, odeženu ho a chvíli pochoutky labužnicky „ochutnávám“ zatímco on nedočkavě slintá. Až se „nasytím“, může on
3. výzvu k lovu i ke hře vždy dávám já
4. do dveří chodím první já
5. z kotce by psi neměli utéct při otevření dveří, pokud si to nepřeji
6. vybírám si cestu schválně přes místo, kde pes leží/stojí a vynutím si jeho uhnutí
Pokud je nějaký pes příliš nízko na žebříčku, je možno jej poskytnutím nějakých práv trochu vyzvednout, ale pozor, mám jednu negativní zkušenost, že pes, kterého jsem takto zvedala a pasovala do pozice leadra v týmu feneček, převzal i povinnost bránit smečku když jsme byli při předjíždění napadeni a pak měl snahu preventivně útočit, aby svou smečku ochránil. Řešením bylo v tomto případě ubrání jeho práv a jasnější definování rolí tak, aby se ujistil, že starost o bezpečí není jeho starost.
V knize je mnoho zajímavých poznatků, stojí určitě za přečtení, přidám už jen jeden zajímavý:
Přivolání: V právech alfa je definováno, kam a co podřízený nesmí, ale není žádné právo stanovující co podřízený musí. Takže právo na přivolání neexistuje. Pes pochopí, že ho alfa potrestá za to že se cpal brzo do misky, že vlezl do alfa nory, nebo alfovi neuhnul. Ale alfa by nikdy nepotrestal psa za to, že za ním nepřišel nebo že utekl. To že pes přijde není nárokové, je to výraz toho, že to co volající alfa nabízí bude stát za to. Pokud okolí nabízí zajímavější věci a ve smečce s alfou není zábava, považuje pes za normální, že půjde jinam...
Nezbývá než popřát všem aby byli dobrým alfou a šéfem, se kterým bude smečka spokojená.