SAMOTA

Dogtrek Stopou strejdy Šeráka - foto Hela Levíčková

V Jeseníkách jsem nebyla od té doby, co jsme si pořídili děti (12 let), a tak mne tenhle trek zaujal - všechno by se mělo zkusit. Tak jsme se přihlásili.
Podle referencí zkušenějších jsem si z naší smečky vybrala nejmíň tahavou fenku Luisu. Akorát na trénink nějak nezbyl čas. Bylo mi jasné, že ve dvojici longový pes x longový musher (nyní pěšák se zátěží), budu tím nejslabším já. Navíc se kazilo počasí a tak se Martin rozhodl, že bude táta-máma-krmič zvěře on a já se vetřela ve středu k Milanovi a Zuzce do auta (místo baťohů, které nám pak promokly na střeše).
Byla jsem zvědavá na nové lidi a psy - no jasně - další komunita šílenců do zvířat a přírody všech věkových kategorií. Akorát mezi psy si člověk musel dávat větší pozor, aby nebyl uloven při vstupu do nějakého hlídaného teritoria.
Prezentovali jsme se a začali se chystat na zítřejší start. Měla jsem nové botky samochodky - takové pěkné "botasky" s pevnou podrážkou značky Garmot. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se při nabírání vody v potoce ocitla po pás ve vodě. Značková obuv to asi byla, ale rozhodně ne na mokré šutry. Poděkovala jsem andělíčkovi strážníčkovi za jemné upozornění že takhle ne, převlíkla rifle a vykutala z báglu staré rozlepené pohorky a kobercovku.

A jak a kudy jsme šlapali se může podívat dále:

---

1.den

2.den

3. a 4. den

---