Pro zdravotní problémy týmu jsme museli odstoupit hned po nočním prologu
a tak se Hela vrhla aspoň na fotodokumentaci příprav a startu. Pomohl jsem s naváděním týmů přes
silnici a pak jen se smutkem sledoval hromadný start. Co s načatým dnem?
Pořadatelé odjíždějí do Černého Dolu a pak skůtrem nahoru na Tetřeví boudy.
Nabízíme prostor svého auta k přepravě materiálu a vyvážíme se s nimi.
Pak už jen přeložit věci na ložnou plochu za skůtr přivázat saně a rozhodnout kdo se na ně odváží postavit.
Přece jen na saních tažených skůtrem zatím nikdo nejel.
Po krátkém dohadování s Helou jedu přeparkovat auto na parkoviště o kilometr níž a Hela je odvlečena do hory.
Rychle zpět, naložit další bagáž přisednout k ní, vytlačit skůtr přes hromadu a již vzhůru do hory.
Na odbočce na plynovod vysazujeme hlídku umísťuji červený terč, přesedám z ložné plochy na skůtr,
kvituji vyhřívané madla a pokračujeme k další křižovatce-kontrole.
Tam zůstáváme s Helou a já si hraji na regulovčíka, Hela fotí průjezdy týmů, u obrázků v galerii 1
den trail máte možnost porovnat mezičasy na křižovatce kde stojíme a závodnícito mají do cíle ještě asi 7km.
Za mnou je deprimující ukazatel: Tetřeví boudy 900m, trať však odbočuje na opačnou stranu pozvolným sjezdem,
který se stává stále prudším a dole končí levotočivou zatáčkou a asi 2km stoupáním a pak dál mezi horskými chatami až do cíle.
Čeká nás asi 5ti hodinová cesta domů a tak nečekáme na všechny týmy a vydáváme se na cestu dolů.
Ještě ve sjezdu potkáváme zajímavé spřežení skládající se ze saní kočárku a rodičů.
Doma vše vyložit, vyhodit vše na web přibalit dcerku, běžky a již jen nalehko hurá zpět do Krkonoš pro další pokračování ...
(Martin)
Další podrobnosti najdete v jednotlivých složkách.... (HelaL)
